Nejrychlejší běžci

29. července 2017 v 13:26 | Viza |  Dinosauři
V 19. století vládla mezi lidmi představa, že jsou dinosauři velkými, pomalu se pohybujícími tvorstvem tahající ocas po zemi za sebou, z nichž někteří dokonce kvůli své enormní velikosti žijí ve vodě a krk používají jako šnorchl. Trvalo naštěstí jenom pár let, než se začaly na světlo světa dostávat objevy vypovídající o mnohem širším zástupu dinosaurů, kteří nebyli ani zdaleka takovými, jak je tehdejší lidé vnímali. Teprve v 60. letech minulého století se hojně objevovali správně zrekonstruovaní dinosauři, jejichž ocas byl nesen ve vzduchu a jejich nohy byly správně srovnány pod tělem.


Poloha noh pod tělem pomohla dinosaurům výrazně zefektivnit pohyb. Urazili mnohem delší vzdálenosti a přitom dovedli ušetřit energii. Jak se dinosauři vyvíjeli, objevovaly se formy, které se na rychlost přímo specializovaly. Znamenalo to však přizpůsobení těla a výsledkem byli živočichové s dlouhýma zadníma nohama a lehkou stavbou těla. Holení kost je u takových tvorů mnohem delší než stehenní, což je i pro dnešní živočichy průvodní znak rychlých běžců.

Než však přejdeme k těm nejlepším běžcům, bylo by dobré připomenout si jejich nejpomalejší protějšky. Největší dinosauři, sauropodi, mezi závodníky rozhodně nepatřili. Jejich těla byla mohutná, největší rody dorůstaly i třiceti metrů a vážili téměř sto tun. Jednalo se o nejtěžší suchozemské živočichy v historii planety Země. Žádný velký sauropod se nejspíše nedokázal pohybovat rychleji než 5 - 8 km/h, přičemž na zemi museli míz vždy tři nohy. Existují také teorie, podle kterých se menší druhy dokázaly dostat k hranici až 12 km/h a to pouze při maximálním zrychlení.

Extrémním opakem sauropodů byli lehce stavění ornitomimosauři (Ornithomimosauria), širokou veřejností skupina dinosaurů známá spíše jako pštrosí dinosauři, které také svým vzhledem docela připomínali. Měli štíhlé tělo, dlouhé a silné nohy, ohebné krky a malé hlavy s velkýma očima a bezzubým zobákem. Všechny rychlostní předpoklady se prozatímně zastavily na hodnotě okolo 70 - 80 km/h, což je hodnota rychlosti srovnatelná s dnešním pštrosem či cválajícím koněm. Dnes jsou ornitomimosauři počítáni za nejrychlejší běžce, přinejmenším mezi dinosaury. Ornitomimosauři se na běh specializovali zásadně jako na způsob obrany. V křídě sdíleli své životní prostředí s řadou predátorů, jako byli tyranosauři nebo dromeosauři. Rychlost pro ně tedy znamenala velkou šanci uniknout, protože byli zpravidla rychlejší než jejich pronásledovatele.

kredit: Mohamad Haghani

Pokud bychom sestavovali žebříček, druhé místo by museli obsadit deinonychosauři (Deinonychosauria) - srpodrápí dinosauři. Byli to mrštní malí až středně velcí dravci, kteří se proslavili hlavně díky filmové sérii Jurský Park jako rychlí a smrtelně nebezpeční zabijáci. Deinonychosauři žili v křídě, měli lehce stavěná těla, dlouhé zadní nohy s jedním netypicky postaveným prstem nesoucí silně zahnutý dráp. Deinonychosauři ovšem nepatřili mezi "gepardy" křídy, jak je popisuje většina knih a filmových zpracování. I přes jejich atleticky vypadající vzhled byla maximální rychlost postavena s laťkou okolo 30 - 45 km/h, ačkoliv strop se zvedl až na 50 km/h. Např. největší deinonychosaur, Utahraptor z čeledě Dromaeosauridae, dokázal běžet nanejvýš 32 km/h, a pro mongolského velociraptora se stal vrcholem 40 km/h.

Mezi velkými dravými dinosaury se tolik vynikajících běžců nenajde, dokonce ani tolik populární rod Tyrannosaurus zrovna svými sprinterskými výkony nevynikal, přesto stojí za zmínku už kvůli juvenilním jedincům. Dospělí tyranosauři nebyli dobrými běžci a dnešní údaje o jejich nejvyšší rychlosti značně kolísají. Hodnoty se zastavují často okolo 20 km/h, některé odhady stoupají mírně nad 30 km/h. Zadní končetiny tyranosaura působí jako nohy běžce, jelikož jsou proporciálně dlouhé a silné, mnohem delší jsou však u mešních jedinců. Schopnost tyranosaura běžet se tak spíše odvíjí od toho, jakou kořist lovil. Dospělí jedinec nejspíše dával přednost lovu ze zálohy, jelikož někteří dinosauři, kteří nesou na svých kostech stopy po jeho zubech, dovedli oproti tyranosaurovi běhat relativně rychle. Velký hadrosaur Edmontosaurus neměl žádné drápy ani ostré zuby, neměl ani trny, a jeho jediná šance spočívala v rychlém úniku. Protože mohl běžet úctyhodnou rychlostí 45 km/h v momentě, kdy se postavil na zadní končetiny, mohl před tyranosaurem s dostatečným odstupem snadno uniknout. Rychlost pro dospělého tyranosaura však nebyla životním kritériem, jelikož se dospělí jedinec při své velikost mohl soustředit i na jinou velkou kořist, jako byli ceratopsiáni a možná i ankylosauři, a využít potenciál nesmírně silných čelistí. A nebo byl mrchožroutem.

Mladí tyranosauři disponovali velmi dlouhýma nohama a lehkou stavbou těla. Znamenalo to jiný jídelníček a úplně jiný způsob lovu. Juvenilní jedinec, pojmenovaný jako "Jane", dosahoval zhruba poloviny délky dospělého jedince, a vážil necelou tunu, výpočty však odhalily, že dokázal běžet rychlostí až 48 km/h, což je rychlost vyšší než u jiných dravých dinosaurů. Obdobnou rychlost dokázal krátkodobě vyvinout mladý jedinec albertosaura (Albertosaurus) a možná i jiní středně velcí dinosauři.

Pokud si shrneme všechny současné dinosaury, kteří disponovali schopností rychle běhat - a to jak před predátory, tak za kořistí - s největší pravděpodobností bychom tyranosaury, deinonychosaury a ornitopody zařadili do stejné rychlostní kategorie. Největší dinosauři, sauropodi, by pak měli svou vlastní kategorii hluboko na ocasu rychlosti a vrchol by obsadili nenápadní dlouhokrcí ornitomimosauři…

zdroje informací:
https://blog.everythingdinosaur.co.uk/blog/_archives/2008/06/25/3761769.html
http://www.zshorakhk.cz/files/tinymce/tvorba/ucitele/rychlost.pdf
http://www.osel.cz/8105-svetovy-rekord-nejrychlejsiho-dinosaura.html
K. Pim: Velká kniha dinosaurů, 2013
V. Socha: Úžasný svět dinosaurů, 2011
V. Socha: Dinosauři od Pekelného potoka, 2010
 


Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 29. července 2017 v 17:42 | Reagovat

Neumím si vůbec představit, jak obrovští někteří byli, víš kolik se tak přibližně dožili let? :)...

2 Viza | Mossy Plains Viza | Mossy Plains | Web | 29. července 2017 v 19:19 | Reagovat

[1]: No, Tyrannosauři žili zhruba 30 - 40 let - jako "Sue"; dospívali někdy okolo 15 let.

Tyrannosaurus "Jane", takový dino-puberťák, zemřela asi v 11 letech, takže nebyla dospělá.

Kolika let se ale dinosauři dožívali, to ti asi neřeknou přesně ani vědci, ale jsou teorie, že třeba sauropodi vydrželi klidně přes 100 let, ale jestli je to pravda...? :)

3 siamotyran siamotyran | Web | 2. srpna 2017 v 20:02 | Reagovat

Výborný článek :)
Co se věku týče, někde jsem četl že i velcí sauropodi se dožívali věku "jen" okolo 80 let. I když samozřejmě mohly být vyjímky a nějaký stovkař se sem tam určitě objevil :D

4 kryptoraptor kryptoraptor | Web | 6. srpna 2017 v 21:49 | Reagovat

Konečně jsem se přiměl k tomu, abych si to přečetl a zvážil, a žádám o oficiální členství v dino komunitě.

Jinak, skvěle napsaný a velmi informativní článek.

5 Martinoraptor Martinoraptor | Web | 12. srpna 2017 v 14:13 | Reagovat

Po delší době zase tady a hned narazím na takový skvělý článek, krása.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.