Shonisaurus

19. července 2016 v 14:28 | Viza |  Mořští plazi
kredit: Nevada State Museum

> Ichthyosauromorpha,
> Ichthyosauria,
> Shastasauridae,
= Shonisaurus popularis

období: pozdní trias, 215 milionů let
rozšíření: Severní Amerika (USA)
délka: asi 15 metrů

"JEŠTĚR ZE ŠOŠONSKÝCH HOR"


Skupina ichtyosaurů (Ichthyosauria) je dobře známá už ze spodních uloženin triasu. Zdá se, že byli široce rozšířeni ve všech druhohorních mořích a díky svému dokonalému přizpůsobení vodnímu prostředí vydrželi až do období křídy, kdy je a řadu dalších mořských plazů vytlačila jiná forma, mosasauři.

Existuje řada velice dobře prostudovaných ichtyosaurů ze všech různých období, dokonce nejnovější objevy a výzkumy odhalily, že první a nejprimitivnější ichtyosauři se objevili už v raném triasu.

Mezi jedny z dobře prostudovaných známých ichtyosaurů patří i gigantický Shonisaurus z Nevady. V Berlin-Ichthyosaur State Park v Nevadě. V roce 1920 zde bylo dokonce odkryto více než 37 pozůstatků těchto obřích ichtyosaurů. Většina z nich měřila okolo 15ti metrů a zpravidla byli i různých věkových kategorií. Díky studiu dokonce víme, že juvenilní shonisauři měli v přední části dlouhých čelistí zuby, kdežto plně dorostlí dospělí jedinci měli čelisti bezzubé. Vědci se zpravidla shodují, že zuby dávali menším shonisaurům značnou výhodu a mohli konkurovat jiným mořským predátorům. Dospělí jedinci se živili nejspíše velkými hlavonožci a žili ve velkých hloubkách. Záhadou zůstává, jak tolik velkých ichtyosaurů, všech různých věkových kategorií, mohlo uhynout na jednom místě

kredit: Sergey Krasovkiy

Existuje několik různých vysvětlení. Jedna z nich je opřená i o množství hlavonožců, díky kterým se shonisauři v jejich přilehlém okolí vyskytovali a žili poblíž. Nicméně, jedna z mnohem prozaičtějších je ta o rudém přílivu. Ten tvoří přemnožené červené řasy, jenž do svého okolí může vypouštět řadu nebezpečných toxinů, jenž často výrazně ovlivní život v mořích; je dokonce možné, že rudý příliv mohl být příčinou takového velkého úhynu ichtyosaurů na jednom místě.

Shonisaurus měl vysoké zavalité tělo, dlouhé čelisti a ocas a relativně dlouhé ploutve, přičemž všechny jsou přibližně stejné délky. Předpokládá se, že Shonisaurus nebyl schopný příliš rychle plavat, avšak stejná délka končetin umožňovala větší kontrolu při plavání a zejména při stoupání a klesání. Tato zjištění podpořila i teorii o lovu hlubokomořských hlavonožců jako jsou chobotnice, které se zpravidla pohybují nahoru a dolů.

Ačkoliv byl Shonisaurus nepochybně velice impozantním predátorem v pozdním triasu, jeho prvenctví coby největšího známého ichtyosaura bylo překonáno. V roce 2004 byl pojmenován další druh shonisaura, který měl dokonce zbourat dosud známé informace o jeho velikosti. Nový druh byl pojmenován jako S. sikkaniensis, avšak po řadě výzkumů byl tento druhý druh přirazen k rodu Shastasaurus. Tento exemplář byl dokonce o několik metrů delší, než největší shonisauři, měřil totiž úctyhodných 21 metrů!

Mezi nejzajímavější hypotézy, které se okolo shonisaura vynořily, jsou i ty o tzv. "Krakenu z triasu", který měl za následek úhyn 37 shonisaurů z Berlin-Ichthyosaur State Parku v Nevadě. Bohužel, neexistuje žádný fosilní záznam o tom, že by shonisauři zahynuli díky útoku gigantického obřího hlavonožce. Měkké tkáně se dochovají velice vzácně a těla hlavonožců, i těch velkých, nemají žádné pevné schránky, které by se mohli uchovat, snad kromě keratinového zobáku.

Autoři této teorie, Mark a Dianna McMenaminovi vidí ve shromáždění řady obratlů, které jsou jinak uspořádány jinak, než by měli být v páteři ichtyosaura a dokonce jsou složené do jakési "mozaiky". Činitelem podle nich nebyl nikdo jiný, než velký a hlavonožec, jehož inteligence měla být natolik velká, že se pokoušel sestavit svůj vlastní autoportrét; uspořádání obratlů totiž nápadně připomíná přísavky na chapadlech chobotnice. Ten měl měřit více než 30 metrů a lovit shonisaury, kteří náhodou zabloudili na jeho teritorium a po té, co je ulovil, je odvlekl na místo, čímž se má vysvětlit nahromáždění koster shonisaurů. Podle jiného paleontologa, Charlese Campa, se má jednat pouze o naplaveniny, avšak ani on svoji teorii nedokázal nijak podložit.

S touto teorií o Krakenovi přišli McMenaminovi v roce 2011 na přednášce při setkání Americké geologické společenosti. Reakce na tuto hypotézu samozřejmě nebyli příliš kladné, protože především chybí hmatatelné důkazy. McMenamin se opírá především o vysokou inteligenci dnešních hlavonožců jako jsou chobotnice, které jsou skutečně schopné řešit problémy a podle některých se dokonce dokážou učit rychleji, než pes.

zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/wiki/Shonisaurus
http://www.prehistoric-wildlife.com/species/s/shonisaurus.html
K. Pim: Velká kniha dinosaurů, 2013
 


Komentáře

1 Ankylosaurus Ankylosaurus | Web | 20. července 2016 v 14:13 | Reagovat

Pěkný článek :). O té teorii s krakenem jsem ještě neslyšel.

2 Viza | Mossy Plains Viza | Mossy Plains | Web | 20. července 2016 v 14:42 | Reagovat

[1]: První článek, kde mi nemáš co vytknout! *přičítá si bod* :D

Divím se, že jsi neslyšel, ostatně to není ani tak dávno, pochází to z roku 2011.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.