Historie a proměny rekonstrukcí, II.

23. června 2016 v 12:18 | Viza |  Paleoart
kredit: Gerhard Heilmann

19. století se blížilo ke konci, většina široké veřejnosti už měla potuchy o existenci pravěkého života a dinosaurů, ačkoliv nebyl prozatím prozkoumán tak dokonale, jak je dnes (z pohledu vědců se však povedlo sestavit jenom částečně pravěké ekosystémy). Pohled na dinosaury se ovšem tolik nezměnil. Byla uznávaná všeobecná teorie o těžkých tvorech tahajících ocas za sebou, pohybujících se po dvou, a hlavně o tom, že byli velcí a hloupí a předurčeni k vyhynutí.


Do oslavy dinosaurů, coby nejúspěšnějších plazů s širokou diverzitou mělo uplynout ještě téměř století, každopádně někteří tehdejší umělci, pokoušející se o rekonstrukce, začínali o dinosaurech uvažovat jako o tvorech rychle se pohybujících. Důkazů bylo málo. Počátkem 20. století, v r. 1908, popsal Barnum Brown ankylosaura (Ankylosaurus) a sám se taktéž pokusil o jeho kosterní rekonstrukci. Ankylosaura představil s krátkým ocasem směřujícím dolů a tehdy ještě bez těžkého kyje, bez pancéřování a také s pánevním pletencem, který byl stejný jako u stegosaura. Jednalo se o jednu z mála posledních rekonstrukcí vedené ještě ve starých nešvarech. Barnum Brown a jeho rekonstrukce se stále drželi zažitých představ. Udržel si je i v momentě, kdy byl nalezen Corythosaurus, jehož Brown popsal v r. 1914. Corythosaurus byl nalezen na řece Red Deer a byl v neskutečně dobrém stavu, chybělo pouze několik kostí a přední končetiny. Jeho tělo se zachovalo i se strukturou kůže na ramenech, a co víc, dinosaurus byl zachován ve vodorovné poloze. Už dříve se začínal objevovat teorie o ocase ve vzduchu a vodorovném pohybu, které se objevovaly v předchozích popisech hadrosaurů, avšak Corythosaurus byl takto vyobrazen pouze ve vodě a to při plavání; na souši byl on a další hadrosauři zobrazováni jako vzpřímeně stojící zvířata.

To ovšem neplatilo pro moderní "paleoartisty" té doby. Gerhard Heilmann (1859 - 1946) byl jeden z mála prvních umělců, kteří začali dinosaury zobrazovat relativně dynamicky, a dokonce dal šanci teorii o ocase, který již není tažený po zemi, nýbrž nesený ve vzduchu a vyvažující přední část těla. I přesto se Heilmann stavěl negativně ke všem (tehdejším) současným vědeckým poznatkům. Heilmann během své doby úspěšně ovlivnil svými myšlenkami především směr teorie o vývoji ptáků, coby potomků dinosaurů.

Změny ve vnímání dinosaurů přinesla až tzv. dinosauří renesance, která de-facto započala objevem deinonycha a výzkumy hadrosaurů. Během tohoto období se taktéž začalo mluvit veřejně o původu ptáků, a to jako o přímých potomcích dinosaurů, o teplokrevnosti, a přišli dokonce i poznámky o opeření. S novými vědeckými poznatky se změnilo náhle i zobrazování dinosaurů; rekonstrukce se již dříve začaly "opravovat", avšak s novějšími informacemi bylo možné rekonstrukce provádět mnohem přesněji. S dinosauří renesancí v paleoartu definitivně skončila éra "knightovců a burianovců" v rámci uznávané vědy.

Od 60. let minulého století se začali objevovat první přesné obrazové rekonstrukce, které zobrazovaly dinosaury jako vodorovně pohybující se tvory, vyvažující váhu mohutným ocasem, rychlé a dokonale vyzbrojené vůči svému okolí. Během "renesance" takových obrazů přibývalo. Ustupovali staré výjevy sauropodů a hadrosaurů, brodících se vodou a hledající potravu na jejích dně. Od těchto let nebylo pochyb, že se povedlo dinosaury z velké části zobrazit tak, jak pravděpodobně skutečně vypadali.
kredit: Chuang Zhao

K jakési propagaci nového zobrazováni dinosaurů se podílel v 70. letech nezávislý výzkumník a ilustrátor Gregory S. Paul, který ovlivňoval vnímání dinosaurů po celé tři desetiletí. Jeho nejvyznamější práce, pro které je znám, je zejména výzkum a studie teropodních dinosaurů. Během 70. a 80. let se aktivně účastnil zobrazování dinosaurů v jejich podobě. Ačkoliv Paul není vědec s vystudovanou paleontologií, stal se spoluautorem více než 30ti vědeckých prací a v letech od roku 1977 až po rok 1984 spolupracoval a ilustroval pro Roberta Bakkera. Paul ovlivnil společně s několika málo dalšími podobu filmu Jurského parku, spolupracoval s Discovery Channel na jejich dokumentech, zejména pak na Dinosaur Planet. Řada jeho ilustrací se objevila i v knihách a řadě vědeckých článků.

Na ustálení podoby dinosaurů se nepodíleli jenom umělecké rekonstrukce či pracující fantasie a vědecké poznatky, ale hlavně filmy. V 90. letech k tomuto ustálení a vrytí do podvědomí široké veřejnosti pomohly především známé snímky Jurský park (1993, 1997). Nebudeme mluvit o nepřesnostech ve filmu Jurský park, ale o zobrazení dinosaurů, zejména pak populárního rodu Tyrannosaurus a zobrazení "velociraptorů" coby agilních a rychlých živočichů. Na snímku Jurský park z roku 1993 se podílel paleoilustrátor Dough Henderson společně s Gerogrym S. Paulem. Henderson byl také jedním ze stěžejních umělců, jenž zobrazovali dinosaury podle nejnovějších vědeckých poznatků. Jeho malby zobrazují dinosaury v jejich nejpřirozenějším prostředí a interakcí. Z velké části se odklonil od příliš tradičního zobrazování dinosaurů.


zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/wiki/Paleoart
https://en.wikipedia.org/wiki/Gregory_S._Paul
https://en.wikipedia.org/wiki/Doug_Henderson_(artist)
https://en.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Heilmann
D. Naish: DINOSAUŘI, VELKÁ KNIHA OBJEVŮ, 2009
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.